Myšlenka

„Ötzi přešel cestu pěšky, Hannibal měl s sebou stádo slonů, Paulcke použil lyže – ale nikdo to nedokázal na horském kole.“ Takto je citován Andi Heckmair, který se v roce 1990 zapsal do historie horských kol přejezdem Alp na kole. Jeho otec Anderl jako první zdolal severní stěnu Eigeru, ale Andi místo toho usedl na kolo: Heckmairova trasa vede z bavorského Oberstdorfu k břehům jezera Lago di Garda, asi 400 kilometrů napříč Alpami, po úzkých stezkách a přes celkem 13 500 výškových metrů. Heckmair v jednom rozhovoru řekl, že byste museli mít „masochistické sklony“, abyste se o to pokusili s 25kilogramovým horským elektrokolem.

Toto prohlášení bylo podnětem k tomu, abychom se přesně o to pokusili. Každé léto se Claus Fleischer, ředitel společnosti Bosch eBike Systems a několikanásobný vicemistr světa v trialu Stefan Schlie vydávají na společnou průzkumnou cestu, aby se seznámili s různými koncepty turistiky na horských kolech v Alpách, sbírali nové nápady a zkoumali možnosti moderních systémů horských elektrokol.

Jejich cesty odrážejí ducha, ve kterém byla v roce 2009 založena společnost Bosch eBike Systems jako start-up v rámci skupiny Bosch Group, což v posledních letech vedlo k významnému pokroku ve vývoji horských elektrokol. Nyní, 30 let po prvním přejezdu Alp Andim Heckmairem, se rozhodli vyzkoušet dobrodružství Heckmair 2.0 – tentokrát s elektrickými pohonnými jednotkami.

Plánování

„Jste blázni – to je šílený nápad. Pojďme na to.“ Tak zněla reakce všech, které Claus a Stefan požádali o podporu. Na trase je nakonec doprovázel fotograf a novinář Markus Greber, zatímco odborník na transalpinismus Uli Stanciu pomáhal s plánováním trasy podle GPS. Trasa zahrnovala různé úseky, kde bylo třeba horská elektrokola tlačit nebo nést, pořádnou dřinu v průsmyku Schrofen na německo-rakouské hranici, ve Schlappiner Joch na cestě do Švýcarska a nakonec v Passo di Campo v Itálii. Rozhodli se, že trasu přesto absolvují, a to ve čtyřech zemích za čtyři dny místo šesti, včetně několika záludných pasáží. Claus dodává: „Jinak by to pro nás nebyla skutečná trasa Heckmair 2.0.“

Claus a Stefan se na cestu připravovali pomocí údajů GPS na svých zařízeních Nyon. Rozhodli se pro čtyři etapy zahrnující všechny původní průjezdy Heckmairovy trasy a jeden rezervní den. Jedinou výjimkou byl úsek za Livignem, italským lyžařským střediskem na hranicích se Švýcarskem, kde Uli Stanciu naplánoval malebnější variantu přes Valdidentro a Val Verva namísto zpevněné trasy přes průsmyk Gavia.

Dobrodružství začíná brzy ráno v Oberstdorfu na německé straně Alp, s náhradními akumulátory a nabíječkou v batohu a dalšími náhradními díly v doprovodném vozidle. Na prvních 15 kilometrech ke vstupu do průsmyku Schrofen, který je přivede z Německa do Rakouska a který představuje vrchol mnoha výletů, zejména pro horské cyklisty, doprovází Clause a Stefana dnes již 79letý průkopník Andi Heckmair.

Když se před 30 lety vydal na cestu, turismus v Alpách vypadal zcela jinak. Diskuse se rozhořely až později, když do Alp začalo přicházet stále více lidí: turisté a cyklisté na horských kolech sdílejí staleté stezky, které dříve sloužily mulám a obchodníkům. Nyní jsou součástí této debaty i horská elektrokola. Elektrický pohon a dojezd dobíjecího akumulátoru mohou pomoci uvolnit přetížené trasy a také umožnit prozkoumání cest, které leží daleko od vyšlapaných tras. „Alpy obecně nejsou přelidněné, nicméně na některých místech mohou vzniknout přelidněné podmínky,“ říká horolezecká legenda Reinhold Messner. „O jedno údolí dál jsou Alpy úplně prázdné.“ Podpora akumulátoru výrazně pomáhá opustit horká ohniska, vždy se však vyplatí ohleduplnost, tolerance a úcta k lidem i k přírodě. To platí, ať už se do hor vydáte pěšky, nebo na kole.

Pro Clause a Stefana končí první den po pěti hodinách a 32 minutách aktivního času v sedle. Se dvěma akumulátory a dobíjením během přestávek mají za sebou prvních 92 kilometrů a 3250 výškových metrů.

Průkopník: 79letý Andi Heckmair (na snímku vlevo) přišel také s konceptem prvního batohu na kolo. Jeho průkopnický elán inspiroval Clause Fleischera.

Stoupající stezka: Z Oberstdorfu v jižním Německu vede trasa nejprve přes průsmyk Schrofen do Rakouska.

Klid před bouří: Cestou na Scalettapass Claus a Stefan vyjíždějí na svých horských elektrokolech na stezku, která je zatím stále nenáročná.

Druhý den začíná náročným výstupem na vrchol Schlappiner Joch na cestě z Rakouska do Švýcarska, 400 výškových metrů na 1,5 kilometru. Sotva sjízdné, úzké, strmé stoupání, jehož část je stále zablokovaná, vás donutí zabojovat – nebo kolo nést. Po přestávce na oběd ve švýcarském Davosu si však Claus a Stefan mohou naplno vychutnat kouzlo horského elektrokola při stoupání do průsmyku Scaletta směrem do Itálie. „Ohňostroj uphill flow trailu,“ říká Stefan. Uphill flow je ten zvláštní pocit sounáležitosti s trailem – a to nejen z kopce, ale i do kopce. Tuto myšlenku s Clausem rozpracovali již v roce 2013.

Rozjařený tým projíždí Švýcarskem od severu k jihu a nakonec přes zcela sjízdný průsmyk Chachauna dorazí do Livigna – 5:44 hodin jízdy, 85 kilometrů, 3700 výškových metrů. Na obloze italských Alp už nízké dešťové mraky a silný vítr předznamenávají výzvy nadcházejících dnů.

Zablokovaná stezka v idylické krajině: Průsmyk Scaletta z Davosu do Engadinu je skutečným požitkem pro zkušené horské cyklisty vyžívající se v uphill flow.

Po dlouhém dni přijíždějí Claus a Stefan vyčerpaní, ale spokojení do Livigna.

Temné mraky a silný vítr dvojici provázejí z Livigna údolím Val Alpisella, zatímco míří k umělým jezerům severozápadně od Bormia. Traily se vzhledem k počasí stávají opravdovou výzvou, a tak se dobrá technika jízdy stává nezbytností. Ideální poloha kola a nohou, správná sekvence šlapání a poloha pedálů – pokud chcete na svém horském elektrokole překonávat hranice možností a přitom jet bezpečně, správná technika jízdy je klíčová.

Při průjezdu italskými Alpami v údolích Valdidentro a Val Verva sice prší jako z konve, ale nálada je stále dobrá. Na vrcholu průsmyku se rozestupují mraky a ojedinělé sluneční paprsky osvětlují bizarní horský svět, zatímco mlha stoupá mezi balvany. Po 118 kilometrech, 3450 výškových metrech a téměř šesti hodinách jízdy skupinka doráží do cíle na úpatí pohoří Adamello.

Připraven ke skoku: Strmý a kluzký trail přes kořeny a skalky vyžaduje rovnováhu a zručnost.

Poslední etapa se odkládá. V Alpách se na dva dny usadí bouřlivé počasí, takže poslední a rozhodující etapa se zdá být nemožná. Co teď? Odejít, nebo počkat na poslední příležitost? To by znamenalo dva dny nuceného odpočinku a překonání proslulého průsmyku Passo di Campo za úsvitu.

Ještě stále chtějí zakončit Heckmair 2.0 a po 48 hodinách čekání se vydávají na Passo di Campo. Částečně zatarasená, strmá a kluzká cesta pro vozíky pořád stoupá pohádkovým lesem, který je ještě stále promočený po dešti. Byli i tady schopni pokračovat na horských elektrokolech? Samozřejmě, a to v uphill flow! Navzdory varováním musí ujít jen kousek a mohou toho projet více, než se očekávalo, přičemž překonávají úseky s uzlovitými kořeny, skalními zahradami a deskami. I zde je vyžadována špičková technika jízdy a zkušenosti s vysokohorskou turistikou. Tento průjezd není určen pro začátečníky. Ve výšce 2250 metrů je čeká příjemné překvapení po posledním úseku Passo di Campo. Uli Stanciu a jeho žena Gio již na skupinku čekají s dobře vychlazeným vínem Nosiola Trentina.

Po zábavě na stezce do kopce je čeká strmý sjezd k jezeru Lago di Campo. Plni euforie a vděku přijíždějí Claus, Stefan a jejich společník Markus vyčerpaní a šťastní do cíle – tento okamžik si budou pamatovat navždy. Známá závěrečná etapa přes průsmyk Tremalzo do cíle v Riva del Garda musela být z časových důvodů zrušena.

„Můžete to zvládnout, ale není to nutné,“ říká Claus se smíchem.

Klíčové úseky jízdy, která vedla přes čtyři země ve čtyřech dnech, se daly zvládnout na 22,5 kg těžkém horském elektrokole. Schlappiner Joch mezi Rakouskem a Švýcarskem nedoporučují, ale bez něj by to nebyla skutečná Heckmairova trasa 2.0. Od roku 1990, kdy Andi Heckmair přejel Alpy, se toho hodně změnilo, a to jak v Alpách, tak na samotných kolech. Jak bude přejezd Alp ne horském elektrokole vypadat v budoucnu? „Naše digitální inovace brzy přinesou celou řadu nových možností, zejména pokud jde o personalizaci dojmu z jízdy, konektivitu a navigaci,“ říká Claus. „Už se nemůžu dočkat naší další průzkumnou cestu. Kdo ví, možná jednou vyzkoušíme Heckmairovu trasu 3.0 – s některými obměnami a včetně závěrečné fáze.“