Na cestě s Maxmilianem Semschem přes Albu

Přejezd Švábské Alby na eBiku 

Na cestě s Maxmilianem Semschem přes Albu

Přejezd Švábské Alby na eBiku 

Švábská Alba je bezpochyby jednou z nejkrásnějších oblastí vrchoviny v Německu. Rozkládá se od Donauwörthu po Tuttlingen na ploše téměř 6000 km². Během náročného přejezdu Alby jsem přes kopce ujel 250 km a překonal 4200 výškových metrů. Každý, kdo má rád sportovní výzvy, bude z přejezdu Alby nadšený.

Pohodlný příjezd vlakem

Cestoval jsem pohodlně vlakem, nejprve do Stuttgartu a pak mě S-Bahn dovezl až do města Kirchheim unter Teck. Odtud je to už jen sedm kilometrů do Owenu, kde jsem strávil první noc výletu. Owen se nachází přímo pod hradem Teck a cyklostezka, která je značena žlutými značkami „X-ing“, vedla přímo kolem mého ubytování.

Dějiny preclíku

První den začal několika příjemnými kilometry údolím přes Beuren do Neuffenu, po kterých přišlo první stoupání s 15% sklonem až k hradu Hohenneuffen. Přestože jsem jel na elektrokole, pořádně jsem se zapotil, ale po 20 minutách mi byl odměnou nádherný panoramatický výhled. Z hradního komplexu z 12. století je překrásný výhled do všech stran do širokého okolí. Přejezd Alby vede po mnoha nezpevněných cestách, většinou daleko od silnic a krásnou divokou přírodou. Po rychlém sestupu kolem křišťálově čistého potoka jsem dojel do Bad Urachu, kde jsem potkal svého prvního rodilého Švába. Heiner Beck (56 let) je pekařský mistr a majitel 18 poboček pekárny „Becka Beck“. Kdykoli je to možné, používá místní bio suroviny – dokonce i kmín pochází z Alby. Dal jsem si s ním sraz u oběda, abych ochutnal místní bílou klobásu. Během jídla mi Heiner vyprávěl historii preclíku, který byl vynalezen v Bad Urachu v roce 1477: „Tehdejší pekařský mistr upadl v nemilost hraběte Eberharda a byl odsouzen k smrti. Zachránit se mohl jedině tak, že by do tří dnů upekl bochník chleba, přes který by třikrát prosvitlo slunce. Mistr pekař spatřil svou ženu se založenýma rukama a tvar preclíku byl na světě. Pekař však preclík naneštěstí upustil do louhu, který se používal k čištění pece před pečením. Protože už mu ale nezbýval žádný čas, upekl preclík i s louhem. Hrabě byl nadšen, mistr pekař zachráněn a preclíky jíme už víc než 500 let.“

Dobře, že jsem měl s sebou Nyon

Na kole jsem jel přes Reutlingen, Mössingen a Genkingen až do ubytování v Lichtenštejnsku. Z pokoje jsem měl nádherný výhled na Lichtenštejnský hrad, či spíše Lichtenštejnskou pevnost, která se nade mnou vypínala na 300 metrů vysokém skalnatém výběžku. Druhý den ráno jsem si o hradě povídal s Eberhardem Etterem, který tam již deset let pracuje jako správce. Pak jsem se vydal na cestu do hradu, ale nejprve jsem k němu musel najít cestu, což v husté mlze, mrholení a viditelnosti jen na 50 metrů nebylo vůbec jednoduché. Bylo dobře, že jsem s sebou měl na vyzkoušení i nový palubní počítač Nyon od Bosch eBike Systems. Dopředu jsem si do něj stáhl GPX trasy pro svůj výlet, a tak mi orientace nikdy nedělala problém. 

Eberhard mi hned na začátku vysvětlil, že Lichtenštejnský hrad je jediný pohádkový zámek na světě. Jako rodilý Bavor jsem přirozeně musel vznést námitku, že je tady i zámek Neuschwanstein.

„Ale tohle je jediný hrad, který byl postaven kvůli pohádce. V 19. století psal Wilhelm Hauff pohádky jako „Der Kleine Muck“, „Das kalte Herz“ a také „Die Geschichte des Kalif Storch“. Krátce před svou předčasnou smrtí ve věku 25 let vydal román „Lichtenstein“. Tento román byl v 19. století úspěšný jako je dnes Harry Potter. Je o vraždě, zabíjení a lásce a objevil se v něm i fiktivní Lichtenštejnský hrad. Vévoda Wilhelm si tento příběh o středověkém hradu natolik zamiloval, že nechal popisovaný hrad bez okolků postavit,“ vysvětlil mi Eberhard. Mimochodem, impozantní interiéry hradu můžete navštívit při prohlídce s průvodcem.

Vždy dostatek energie – i pro akumulátor eBike

V poledne jsem se zastavil na porci špeclí u Alb-Gold, regionálního výrobce těstovin. Kdo by si pomyslel, že mají Švábové více než deset různých druhů špeclí? Tady jsem si mohl dobít akumulátory, protože Alb-Gold a mnoho dalších restaurací a hotelů má veřejné nabíjecí stanice pro eBike, takzvané Bosch PowerStation. 

Na závěr dne mě čekal pětikilometrový sjezd do Risibergu, malé vesnice s pouhými pěti domy. Po příjezdu do ubytování Landgasthof Waldeck jsem si dal kolo do garáže a akumulátor jsem vložil přímo do uzamykatelné nabíjecí stanice Bosch.

„Pospěšte si, je tu pivo zdarma!“

Z Risibergu jsem to měl do Tuttlingenu, cíle své malé cesty, jen 20 kilometrů. Předtím jsem si ale udělal ještě zastávku ve Wurmlingenu v pivovaru Hirsch. Tento pivovar je rodinným podnikem již po pět generací a jako starší ředitel tu ve svých téměř 83 letech stále pracuje Rainer Honer. Pan Honer se mi pochlubil, že jeho piva získala několik ocenění, a přestože byl zrovna státní svátek, udělal si dvě hodiny čas, aby mě po pivovaru provedl. Hned vedle pivovaru stojí muzeum věnované historii vaření piva v minulých staletích. 

„Dodnes si pamatuji, když jsem tu na začátku 60. let začínal. Tehdy byly Alby ještě chudý kraj, který se s dneškem nedá srovnat. Když jsem tenkrát nastoupil do hostince jako mladší ředitel, začali si lidé mezi sebou říkat, že když přišel mladší ředitel pivovaru, určitě bude pivo zdarma,“ řekl mi pan Honer svým typickým nářečím a se širokým úsměvem na tváři. 

Můj závěr – byl to skvělý výlet na elektrokole

Během posledních pár kilometrů na kole do stanice v Tuttlingenu jsem přemýšlel o své cestě a řekl jsem si, že to byl skvělý náročný výlet pro zkušeného cyklistu. Rozhodně se vyplatí mít široké, terénní pneumatiky. Může se hodit náhradní akumulátor nebo delší přestávka na oběd, během které využijete některou z mnoha nabíjecích stanic. A hlavně nezapomeňte vybavení do deště!

Více informací o přejezdu Alby naleznete zde:

Zjistit více